Mustang Joe

Měl jsem malou pobořenou chajdu ve skalách.

Já hledal zlatou žílu když už každej někam plách.

Kutal jsem tu spoustu let a hledal šanci svou.

A nezakopnul o nuget, já a můj mustang Joe.

Zatímco já lámu skálu, Joe měl divnej džob.

U suchý sosny kopytem snad chtěl si kopat hrob.

Už od jara tu pod kamením rýpe těžkou zem.

A jeho smutný oči svítí jako diadém.

Přišel podzim, z hor už slétá do údolí chlad.

Můj kamarád mustang Joe pod sosnou náhle pad.

Já pochopil, že nastal konec naším šťastným dnům.

A jeho věrná duše letí vzhůru k nebesům.

Když naposledy jeho hlavu na klín jsem si zved.

Tu pod ní něco zasvítilo žlutě jako med.

Hrouda zlata, vedle druhá – zkrátka žíla žil.

O který jsem celej život jenom tajně snil.

Tam, kde stála moje chajda, tyčí se teď dům.

Na verandě v hubě doutník, hážu maso psům.

V garáži mám Mustanga se zlatou kapotou.

A nad průčelím svítí nápis: Hacienda Joe.