Vzpomínkám daň splácím

Jak jen je brát, když přijdou,

co mám říct když zaklepou,

jak se tvářit při vzpomínkách?

Proč jsou,vůbec proč jsou?

Je jim šestnáct jako pannám a stárnou v zápětí.

Když prázdnou já mám,tak vím,že zas přiletí.

Já vzpomínkám daň splácím,

častou chvílí nespavou,

taky kouskem sebe lásky,

navíc dárkem únavou.

Vím,je v nich popel vášně,i kousek svědomí,

pak zas šedé věci zašlé,zas nás.Nás ohromí.

Tvář mít z bílé sádry všechno trapné bych zkryl.

A to co cítím skryl bych bílou a pak pláčem rozpustil.

Já vzpomínkám daň splácím,

častou chvílí nespavou,

taky kouskem sebe lásky,

navíc dárkem únavou.