Blecha

Jakou cenu by měl pytel blech?

Který by si nesl lev na zádech

Tak jako lev musí strpět na svém těle blechy

Tak člověk musí snášet pomluvy a klepy

A čekat na to až jim dojde dech

Blecha kouše, když má zrovna hněv

Člověk třídí zrno od těch plev

Čím větší lev, tím víc kousají

Nejraději anonymně potají

A věří, že by mohli být velký jak ten lev

Tak blechy kritizují, radí a dávaj najevo

Co by se mělo a co nemělo

A v hloubi duše spřádaj sny nesmělí

Jak by dělaly to a to daleko lépe

Mezitím postí se pomluvou a klepem

Vše by dokázali jen, kdyby to uměli

Mistrovství světa v pomlouvání

Neschopní a zneuznaní

V očích mají gilotiny znak

Aspoň jednou být zajímavý

Aspoň jednou vejít do slavobrány

A pak odvrátit tvář a sklopit zrak

A tak je jejich údělem škodit, kousat a mizet

A tak je jejich údělem škodit, kousat a mizet

A až se jednou bleška probudí ráno hned

A zeptá se, zda jí už tolik netíží svět

Zjistí, že závist zůstala, jen oblečená do gala

Největším problémem pro blechy je totiž osud blech

Mistrovství světa v pomlouvání

Neschopní a zneuznaní

V očích mají gilotiny znak

Aspoň jednou být zajímavý

Aspoň jednou vejít do slavobrány

A pak odvrátit tvář a sklopit zrak