Mlč a buď ráda

V bedně je prd a stěny tvýho bytu

se zdají být zas trochu těsnější.

Chceš z toho smutku pryč a náhle jsi tu

a moje společnost tě konejší.

Strach z vlastní nahraditelnosti

je to jediný, co nás spojuje.

Nad desátým pivem plácáme hlouposti

a proti světu spolu bojujem.

Tlacháme fráze a hráze

prolomíme chlastem.

Lížem si rány a brány

otevřem slastem.

Dnes v noci ať se stane, co se stane,

neříkej ne!

R: Mlč a buď ráda, že máš kamaráda.

Buď mou žížalou Julií a já budu tvá Dáda.

Tak mlč a krej mi záda,

ve dvou se to hned líp životních snů vzdává.

Měníme svět v hospodským šerosvitu,

přípitek střídá přípitek.

Volíme mezi nocí prostou citu

a ránem prostým výčitek.

Pak naprostej nedostatek soudnosti

a alkoholu v krvi přebytek,

nás ráno přivede do tvý domácnosti,

kde si na podlaze způsobíme zážitek.

R: No tak buď ráda, že máš kamaráda.

Buď mou žížalou Julií a já budu tvá Dáda.

Tak mlč a krej mi záda,

ve dvou se to hned líp životních snů vzdává.