Zlá/sky

Zůstaň klidné, srdce moje, zůstaň klidné

Není pevné, co se životem jen mihne

Ani láska, co šla kolem a co minula tvůj dům

Co do větru v korunách když nedá sílu kořenům

Zavedu tě do lesa, do nejhlubšího lesa

A tam tě svedu z cesty, tam tě opustím

Přikryju tě větvemi, zaházím tě listím

Zbyde z tebe jen hromádka vybělených kostí

Jak z uhynulý srny

Jak z uhynulý srny

Vynesu tě na skálu, až na okraj útesu

A tam shodím dolů, ze sebe tě setřesu

Jako kámen ze srdce, jak srdce z kamene

Odletíš a nebudeš a já také ne

Zmizíš beze stopy

Zmizíš beze skvrny

Kdyby hora mohla mluvit, kdyby kámen hořel

Poručím jí vrhnout se do nejhlubšího moře

Že láska hoře přenáší, bolesti a šrámy

Zapálit ji, nechat shořet jako stoh slámy

A všechno mezi námi

Všechno mezi námi

Zlá, zlá zlá, z lásky k tobě

Zlá, zlá zlá, z lásky k tobě

Zůstaň tichá, duše moje, zůstaň tichá

Otupí se osten, který zraňuje a píchá

Je to jen kámen, který čeká, až ho voda omele

A každá jizva bojovníka časem zdobí na těle