Takovej pán

Takovej to bejval nenápadnej pán

Žil na konci ulice úplně sám

V tom malým domku obehnaným vysokým plotem

Ale vždycky velmi zdvořilej a laskavej k dětem

Potkávali jsme se denně v samoobsluze

Mluvil vždycky potichu a nikdy ne dlouze

Jednou mi vyprávěl, že někde na severu

Má kdesi v ústavu nemocnou dceru

Jednou jsem zaslechla sousedovic kluky

(Takovej to bejval spořádanej pán)

Že se v noci z jeho sklepa linou divný zvuky

(Žil na konci ulice úplně sám)

Prej jako když nějaký poraněný zvíře vyje

(V tom osamělým domku se divný věci děly)

To víte děti, ty jejich fantazie...

(A vy jste nic nevěděli, neviděli!)