Sára

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo,

že tři andělé Boží k nám přišli na oběd.

Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo

mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět.

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu

a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích

Z prohraných válek se vojska domů vrací

ač zbraně stále burácí a bitva zuří v nich.

R: Sáro, Sáro...

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně

až přivedou mu koně, pak mává na pozdrav

Srdcová dáma má v každé ruce růže,

tak snadno pohřbít může sto urozených hlav.

R: Sáro, Sáro...

3. Královnin šašek s pusou od povidel

sbírá zbytky jídel a myslí na útěk

A v podzemí skrytí slepí alchymisté

už objevili jistě proti povinnosti lék

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo

že tři andělé Boží k nám přišli na oběd

Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo

ti chybí abys mojí duši mohla rozumět

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit

o tajemstvích noci ve tvých zahradách

A já, potulný kejklíř, co svázali mu ruce,

teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah!

R: Sáro, Sáro, pomalu a líně

s hlavou na tvém klíně chci se probouzet

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno

a v poledne už možná bude jiný svět

Sáro, Sáro, vstávej milá Sáro

andělé k nám přišli na oběd