Marie!

Marie! Já nespím, jsem na cestě celou noc

Já nejsem z těch, co prosí, ani ten, kdo žebrá o pomoc

Hmi AmiC

Pluji k tobě se stěžněm vztyčeným

Mečem svým jdu si tě dobýt

Věže kostelů se bortí a vlaky mění směr

Na zem se snesla hejna ptáků bez křídel

Moje loď se v bouři kymácí

Do bot mi teče a nad hlavou hoří

Posílám ti v láhvi pár nenapsanejch vět

Nezdráhej se přijmout, jen to, a je to naposled

Až vyjedou čtyři jezdci na koních

Bude pozdě chtít se schovat

Ledovce tají a moře zaplavuje zem

Den je jak noc a noc je jako den

Z nebe padá nekonečnej déšť

Vichřice zuří a potopa trvá

Tak oblékni si svoje šaty sváteční

A dojdi až k té hoře, co do nebe ční

A zbyde-li ti čas, tak volej do mraků

Marie! Že nejsi poslední, žes byla prvá