Kámen v botě

C F

Je půl čtvrtý ráno v jednom městě

Emi Ami

Jsi poslední opilec, co ruší noční klid

C Ami

Potácíš se na rohu, po kapsách hledáš klíče

Dmi G

Ale nevíš ani, kde leží tvůj byt

C F

Naproti v okně se rozsvítilo

Emi Ami

Ženskou siluetu si snažíš představit

F G F

Řekl bys jí: Milá dámo, vemte mě nahoru

G

Budu galantní nebo povím nějakej vtip

C Ami

Ale ten kámen, co tě v botě tlačí

Dmi G

Nejde jen tak zahodit

Vzpomínáš, jak chtěls jet do Paříže

Pod Eiffelovkou se vyfotit

A pak’s tam stál nad tou kalnou stokou

A pozoroval měsíční svit

Otrávenej a zklamanej jezdils metrem tam a sem

A z toho rozbředlýho nic chtělo se ti blít

Nějakej chlápek na blešáku pod mostem

chytil tě za rukáv a povídá:

Il est grand temps pour toi. Quitte!

A ten kámen, co tě v botě tlačí

Musíš konečně už zahodit

Včera v hospodě jsi dostal pěstí

Od toho chlápka, co vypadal jak Brad Pitt

Chtělo se ti smát a nevěděl jsi proč

Dostals druhou a byli jste si kvit

Pak jsi seděl v parku dole na náměstí

Šla kolem paní svoje psisko vyvenčit

Vzpomněl sis, že za tejden ti bude přes čtyřicet

A že ti může každej políbit

A že ten kámen, co tě v botě tlačí

Musíš konečně už zahodit

Někde vzadu ve tvý hlavě je domek se zahradou

Pár jabloní a vůně lip

Nějaká žena, co ti říká Taťko,

kafe je na stole, pojď se k nám posadit!

Měl bys ji znát, ale ani její jméno

Si po těch letech nedokážeš vybavit

Jen holej fakt, že v tomhle domě

Ses vždycky cítil jako parazit

Tenhle kámen, co tě v botě tlačí

Nejde, pořád nejde zahodit

Je půl pátý ráno v jednom městě

Za chvíli se musí rozednít

Vítr tě žene prázdnou ulicí

Jak pomačkanej igelit

Já vám, i hrdinové mají slabý chvilky

Kdy se neovládnou a projeví svůj cit

A ten, co celej život pálil za sebou mosty

Se taky jednou musí otočit

A ten kámen, co tě v botě tlačí

Musíš konečně už zahodit

Ten kámen, co tě v botě tlačí

Kámen, co tě v botě tlačí

Ten kámen, co tě v botě tlačí

Stačí přece jenom zahodit