Loupežnická

1. V zátiší ve sluji pod lebkou s rohama, kde zápasil prapředek s ledem,

právě se radují, k loupení s vlohama, mládenci s podivným krédem.

Mlátí se do stehen. Tři první lavice zvedají pravice, kdo uloupil nejvíce.

Plácli si rukama, rukama nohama, plácli, teď v tom spolu jedem.

2. Sedící rabiát, léta se neholil, nad ohněm otáčí srnou,

zapálí opiát i rum dneska povolil, svorně se do akce hrnou.

Sebranky ozdoba dvě vetchý babice, samý bradavice a řídká stolice.

Lupičů kolektiv pěkně se vyhulil. Blbnou, však né vlastní vinou.

R: Tam ve zlodějský oboře

v dolní horní komoře

lupiči se tetelí

jsou na náš účet veselí.

3. V jeskyni u lesa jsou všichni ve vatě, zalezlí jak hejno krysí.

Nechybí noblesa, mají se, proklatě, mají se tak jako kdysi.

Až si dost nahrabou, tak v koutě čekají, snad se to utají, bohu se rouhají.

Lapkové v kabátě, v košili, v kravatě, krysy s chamtivými rysy.