Noc

Závírám oči,

jen abych snáz vkročil,

tam, kde svět končí

a můj vlastní začíná.

Kde oprať mám v ruce já.

Otvírám v mysli

potlačený smysly,

aby tam vtiskly

pocit, že smím po okřad,

že nárok mám, víc si přát.

Hlídám čas a sním, že padne noc,

kdy mám zas nad svým životem moc.

Snad i dny si ve sny přetavím.

V srdci svým dobře to vím.

Hlídám čas a sním, že padne noc,

kdy mám zas nad svým životem moc.

Snad i dny si ve sny přetavím.

V srdci svým dobře to vím.

Proč jen to nezkusím.

Lucidně snící,

můžu se stát kýmsi,

jako ten bdící

nedovolím zatím být.

Kreslím za snem otazník.

Pořád váhám dlouze,

stále střádám dech,

stále bráním touze

v jejich záměrech.

To vše změní,

jen setmění.

Hlídám čas a sním, že padne noc,

kdy mám zas nad svým životem moc.

Snad i dny si ve sny přetavím.

V srdci svým dobře to vím.

Hlídám čas a sním, že padne noc,

kdy mám zas nad svým životem moc.

Snad i dny si ve sny přetavím.

V srdci svým dobře to vím.

Proč jen to nezkusím.

Proč jen tvář musí otevřít

či projednou a začít,

snažit se vkročit

do dne a žít touhy svý,

co s rozbřeskem nezmizí.

Hlídám čas a sním, že padne noc,

kdy mám zas nad svým životem moc.

Snad i dny si ve sny přetavím.

V srdci svým dobře to vím.

Hlídám čas a sním, že padne noc,

kdy mám zas nad svým životem moc.

Snad i dny si ve sny přetavím.

V srdci svým dobře to vím.

Proč jen to nezkusím.