Náš dům

Den usnul, týden končil, vlak před pátou,

já z města chvátal vidět zem uhřátou,

jen být tam, kde ticho má sílu,

tam, kde ruce jsou, jsou k dílu,

tam, kde bude stát náš dům.

Vlak se mnou líně třese, já přemýšlím,

že člověk tíhy nese víc, než-li ví,

jen být tam, kde ticho má sílu,

tam, kde ruce jsou, jsou k dílu,

tam, kde bude stát náš dům.

Chce to jen spousty práce,

co nejmíň času ztrácet,

postavit lásce dům

k výletům

nás obou k dlouhým něžným dnům.

Chce to jen spousty práce,

co nejmíň času ztrácet,

postavit lásce dům

k výletům

nás obou k dlouhým něžným dnům.

Vystoupím na nádraží, dál ani hnout,

milenci chtějí z trávy zem obejmout,

jen být tam, kde ticho má silu,

tam, kde ruce jsou, jsou k dílu,

tam, kde bude stát náš dům,

náš dům, náš dům, náš dům, náš dům.