Jarní den

Rukou mává a chtěl by tím říct,

že snad mám jít s ním,

že prý slunce tolik pálí a já ještě sním,

a tak jdu s ním a poznávám rád,

vlastně pravdu má,

že škoda by to velká byla,

kdybych zůstal spát.

Rukou mává a chtěl by tím říct,

že snad mám jít s ním,

že prý slunce tolik pálí a já ještě sním,

a tak jdu s ním a poznávám rád,

vlastně pravdu má,

že škoda by to velká byla,

kdybych zůstal spát.

A ptáci lítaj v oblacích

i já si zkouším do větru psát,

když ryby plují v potocích,

musím se smát.

A ptáci lítaj v oblacích

i já si zkouším do větru psát,

když ryby plují v potocích,

musím se smát.

A tak běhám po pasekách,

dokud se nezadýchám,

i po stromkách zkouším vylézt,

jejich korunách,

když dívenku na svojí cestě potkám,

nenechám ji jít,

dokud pro ni nenatrhám,

náruč kapradí.

Pod skálou mech posbírám

a do kapes je dám,

po chvíli si uvědomím,

že hlad dostávám,

a tak zas domů pospíchám,

tolik se těším jít spát,

však vím, že zítra ráno zas budu chtít brzo vstát.