Esther

Esther, židovská dívka,

která chodí zemí,

Esther, svý písně zpívá

a lidé neví.

Že její krásu král chtěl mít

a z drahých látek dal jí šaty šít.

Esther na rohu stává,

o svém smutku zpívá,

Esther pak kolem nohou

svých mince sbírá.

Jen někdy spánek dá jí snít

a ráno potom se jí nechce žít.

Na zem jí vlasy splývaj

a pleť má hebší, než-li je srst kocouří,

písně se o ní zpívaj

a její oči jsou jak nebe před bouří,

a její oči jsou jak nebe před bouří.

Dávno, už je to dávno,

co byla krásná,

dávno, už je to dávno,

co byla šťastná.

Na zem jí vlasy splývaj

a pleť má hebší, než-li je srst kocouří,

písně se o ní zpívaj

a její oči jsou jak nebe před bouří,

a její oči jsou jak nebe před bouří.