V zahradách skleněných růží

Ami

Když se poraním

říkám krvi víno

Dmi

Když mě bere proud

jen bílé mraky hynou

Když nerozumím

dotknu se tvých spánků

šrámy na rukou

jen letmí dotyk vánku

R: Opravdu zlé

to je když mě opouštíš

brodím se sám

bosí a v trávě střepů

V zahradách skleněných růží

Když nic nevidím

tak důvěřuju hlasům

než se utopím

chytnu se tvých vlasů

Když nic neslyším

projdu zemí tichou

Říkám tomu být

sám se svojí pýchou

R:

Když jsem ztracený

najdu slova spásná

Když nemůžu spát

noc je sestra krásná

Když se propadám

tvářím se že umím

vstát a znovu jít

že přejdu k moři duny

Ami

sám