Nejsem sám

Vítr, mlha, mráz, nohy jen mátožně se vlečou dál

Pod hřebeny sráz, proklatě, čert aby ten fukéř vzal

Jak je to s cílem, zdá se že bloudíš v příšeří bílém

Ztracený a sám, zaskočen vánicí a krizí zlou

Nevíš kudy kam o pomoc v nouzi náhle voláš tmou

Dech se ti krátí, zdá se že ortel nic neodvrátí

Však náhle cítíš blízko tváře něčí dech

pak chlapů pár tě zdvihne výš

Tvůj zájem zůstat živ je náhle v rukou těch

o jejichž zájmech sotva víš, sotva víš

Ztracený a sám, odkojen zábavou všech rušných tříd

ocitáš se tam, kde si snad vůbec nikdy nechtěl být

V samotě zdejší, na loži prázdném, nejsamotnější

Však náhle cítíš jak tvůj přítel přichází

Jak v plášti bílém jde ti vstříc

Kdo ví kdo z vás dvou měl a má víc nesnází

snad už si můžeš v duchu říct, ano říct

Nejsem sám, nejsem sám

Nejsem sám, nejsem sám

Kdykoli se zdá, že bys měl dávno všechno raděj vzdát

Kdykoli se zdá, že tě už vůbec nikdo nemá rád

Utěš svoje já s úsměvem řekni třeba tisíckrát

Nejsem sám, nejsem sám

Nejsem sám, nejsem sám