Tejden

R: Tejden, celej ten tejden mám jedno přání:

hupnout na vagón a odjet bůhvíkam,

ten kdo, povídám, ten kdo nemá o tom zdání,

zaslouží si, aby v světě zůstal sám.

1. Tvý hadry vyšly zrovna z módy, bágl zrovna tak,

cestou bereš po dvou schody, nechceš zmeškat vlak,

na perónu známý tváře, zpod klobouků dým,

na dva dny teď svět vandráků bude světem tvým.

R:

2. Za chvíli městu špinavýmu z vlaku vale dáš,

hlavně, že strun na kytaře správnej počet máš,

lokálka tě odváží z prázdnýho nádraží,

nocleh venku pod nebem ti nikdo nezdraží.

R:

3. Nevadí, že noční mrazík pod celtou tě zebe,

jak ozdoby vánoční blikaj' hvězdy z nebe,

Velkej vůz právě odjíždí, už dostal zelenou,

a ty nevnímáš, že vod jisker máš bundu spálenou.

R: + zaslouží si, aby v světě zůstal sám ...