Nepospíchám

capo IV

Nepospíchám, jsem na cestě zpátky, byť srpen tak krátký se zdá.

Nepospíchám, mám oceán času a léta jistá.

Mám z pocitů skrýš a na srdci slunce a po kapsách dvě unce snů.

Zemskou tíž na obtíž, neskromné přání ať nevyhasnou.

R: Povídal mi Sofokles

Emi

že je krásné ve svůj čas.

Tak se vracím domů do staré rodné klece

jenž kdysi mi lámala vaz,

poučený, naivní kluk z planety svět.

Jsem na cestě dom, mám k návratům vlohy jen letmo své nohy kladu.

Sebevědom si svých kotrmelců a držkopádů.

Nepospíchám, jsem vír událostí ty zdáš se mi dosti živá.

Nepospíchám, byť modrost tvých očí je přitažlivá

R: Podvídal mi ...