Stará vojenská

Dusot kopyt dozněl, pluk už dozpíval,

Prach a dým roznesl dech vánku,

Dmi Ami

|: Prostřelený kotlík rzí se pokrývá,

Zabili i mladou markytánku. :|

Málo nás tu zbývá s naší bolestí,

Nepřítel snad nikdy ani nebyl,

|: Kdo je ještě živ, ten mluví o štěstí,

Kdo už ne ten poslouchá ho v nebi. :|

Na závěru ruka, smrtka na blízku,

Duše vzlétá, hlava už se sklání,

|: Komupak to píšem krví do písku,

Příroda, ta nečte naše psaní. :|

Spěte, kamarádi, není proč se bát,

Velitelé narodí se zase,

|: Vojáčkové zase budou fasovat,

Od eráru věčné ubikace. :|

Spěte kamarádi, zpěv je jenom zpěv,

Nic nového na tom světe nění,

|: Zase bude láska, zase bude krev,

Jen nebude nikdy usmíření. :|