Voják

1. Jede voják do útoku, pot mu blejská na líci,

mysl má ve velkým zmatku, přemýšlí vo dezerci.

R: Koukej, jakej je to fajn voják, to je voják, to je voják,

koukej, jakej je to pěknej voják.

2. Chtěl by raději s holkou ležet, svoje pány zatrací:

"Kterej trouba si to vzpomněl, zřejmě neměl co na práci."

R:

3. Vtom v hlavě vojáku blesklo, v duchu se sám usmívá,

už mu není vůbec teskno, svižně z boje utíká.

R:

4. Bloumá krajem beze zbraně a nemá nic na práci,

do obilí pustil koně, chytá barvu na slunci.

R:

5. Cvrčci cvrkaj' noční koncert, muž přichází k vesnici,

panímáma peče buchty, voják moc pochutná si.

R:

6. Po večeři dcera sklízí, voják ještě není syt,

tak do úsvitu tělo sytí, polil ho ten svatej cit.

R:

7. Bohové mu hodně přáli, ale výživné dětem neplatí,

to vše zavinila vojna, kdo svobodu mu navrátí?

R:

8. Rodinu pak založili, syn se těm dvoum narodil,

syna pěkně vychovali, a ten školu vychodil.

R: Koukej, jakej to bude fajn voják, to bude voják, to bude voják,

koukej, jakej to bude pěknej voják.

9. Otec se moc zaškaredil:"Kdepak, z toho voják nebude,

já sám jsem se z vojny ztratil, ani von tam nepude."

R: A tak se z něj nestal voják, žádnej voják, žádnej voják,

a tak se z něj nestal voják.

10. Syn se proto nevoženil, nemoh' ženskou najíti,

jen tomu, kdo z bitvy prchá, můžou bozi fanditi.

R: A tak se z něj nestal voják, to je malér, to je malér,

koukej, jakej je to pěknej protest.