Sobě a tobě

Krejcar po krejcárku, národní vzbouzení

Slzička dojetí v základním kameni

Naděje k dobrotě vrchního pána

Jemuž je pokorná prosbička psána

Vznešený císaři, volám k tobě

Chceme být národem, národem sobě

Kamenná budova, kamenná sousoší

Vznešená fasády, chudoba na duši

Kamenné vzepětí s pečetí požáru

Chceme a chceme a nechceme postaru

Václave, synáčku, šeptáme tobě

Chceme být národem, národem sobě

Opona s obrázkem, na lóžích ozdoby

Měkounké pohovky, za krejcar chudoby

Ach, milí pánové, buďte tak laskaví

Prosíme, pohleďte, výše, tam nad hlavy

Čtěte tam, prosíme, ale ne v zlobě

Chceme být národem, národem sobě

Proroctví Libuše ve výškách zpívané

Vysoko, vysoko, ve hvězdách ztracené

Sláva se dotýká, vesmír jí unáší

Kdosi pod pódiem otázku zaplaší

Otázku nápisů čtených na hrobě

Chceme být národem, národem sobě

Opera skončila, náramky cinkají

Motýli rukavic křidélky tleskají

Sváteční obleky ke skříním uhání

Reflektor přehrává umělé stmívání

Prázdnému sálu zasvítí slabě

Chceme být národem, národem sobě

A vedle v hospodě špatný vtip vyprávěn

Sbírka se nekoná, pomník je dostavěn

Všichni to slyšeli, nikdo se nezasmál

Herečce bez gáže kdosi rum objednal

Od stolu vykřikl malounko hrubě

Však dobře víš, co chcem, sobě i tobě

Chceme být národem, národem sobě

Chceme být národem, sobě i tobě