Škaredý věneček

Pozdě teď, děvečko, pozdě teď lituješ

Ach, když už na rukou děťátko pěstuješ

Kdyby si, děvečko, vzpomněla zavčasu

Pokavad si měla ještě svoji krásu

Měla si, děvečko, zamknout se v komoře

A nepouštět synka do svojeho lože

Ale tys pustila, slibům uvěřila

A přitom věneček zelený pozbyla

Nadarmo, děvečko, hážeš tím prstýnkem

Nikdy už nebude zeleným věnečkem

Byl pěkný zelený, ale teď je černý

Ach, jaké on došel škaredé proměny