Klofnul mě kybernet

Klofnul mě kybernet,

on mě pozval na Fernet,

dokonce ke džbánku

mezi smetánku.

Tyhlety Fernety

pořád pijem u tety,

panáky, nebo kraj

pijem jako čaj.

Ten kybernet si pěkně dal, má to se mnou drahý,

jestli ještě zůstanem, půjde domů nahý.

Malátná z Ferneta

padám na kyberneta,

buď jak buď, bože suď,

já mám na něj chuť.

Pozval mě kybernet

nerozvážně na Fernet,

teďka už lituje,

se mnou žertuje.

Koho já nabalím,

toho na zem povalím,

v sedě pusu nedávám

těm, co ráda mám.

Ten kybernet mě odhání, přátelé ho vidí,

že má holku lidovou příšerně se stydí.

Objímá ho maniak

jak teď z toho neví jak,

bez lásky prej nemůže,

co je to za muže?!

Naštval mě kybernet,

co mě pozval na Fernet,

kašlu na flegmatiky

chladný z matiky.

Do háje, tihleti

moudrý inteligenti,

v hlavě maj' místo žen

samý čísla jen.

Já mám v hlavě jenom jedno, a to je má meta,

vytrhnout ze světa čísel toho kyberneta.

Příště ten kybernet

ke mě půjde na Fernet,

třeba mu v soukromí

srdce ochromím.