Jede keňu Svratkou

Jede keňu Svratkou,

na ní vandrák s bradkou,

v hospodě se nalíznul

na mělčině uvíznul.

Tak to musíš holoubku

zase zpátky na hloubku,

boty si zout,

kánojí hnout.

Unavenej vandrák s bradkou,

potácí se mělkou Svratkou,

pokud v řece ještě stačí,

někam kde je hloubka keňu tlačí.

Do keňi pak zase hačne,

svoje banjo trápit začne,

na buben mu kape z mokrý bradky

voda ze Svratky.

Jede keňu Svratkou,

na ní vandrák s bradkou,

v hospodě se nalíznul

na mělčině uvíznul.

Už je zase na hloubce,

míří ke svý chaloupce,

milá čeká,

touhou heká.

Unavenej vandrák s bradkou,

objímá se se svou Radkou,

chvěje se, když na ní sáhne,

nevadí jí, že z něj hrozně táhne.

On je za to k ní moc něžný

a to u něj není běžný.

Na děvče mu kape z mokrý bradky

voda ze Svratky.

Unavenej vandrák s bradkou,

objímá se se svou Radkou,

chvěje se, když na ní sáhne,

nevadí jí, že z něj hrozně táhne.

On je za to k ní moc něžný

a to u něj není běžný.

Na děvče mu kape z mokrý bradky

voda ze Svratky.