Devatenáctého třetí

Lesem jdou dva trampové,

jsou to oba Pepové,

mají dneska svátek,

už je totiž pátek.

Bude velká žranice

pro pány i panice,

pro děti i ženský

zpívaj písně trampský.

Devatenáctého třetí

jejich píseň údolím letí:

"Ať žijou všichni Pepové,

to přejou Pepům trampové!"

Ťukají si s nima na štěstí

Devatenáctého třetí

hajný tentokrát nepřiletí.

Šel ke svojí Andule,

ráno bylo na nule

o plotlachu nemá ponětí.

Probudili hajnýho,

cholerika bájnýho,

hajný rychle vstává,

náboj hlavni dává.

Křovinou se prodírá,

obličej si odírá,

vidí trampy, šílí,

z brokovnice střílí.

Devatenáctého třetí

kamarádi údolím letí,

utíkají trampové,

žen, děti, Pepové,

i ti dva, co byli v objetí.

Devatenáctého třetí

lidí na peróně jak smetí.

Co voni měli za kliku,

Pacifik do Bráníku

za chvíli jim jede na štěstí.

Devatenáctého třetí

jejich píseň soupravou letí,

zpívají si trampové,

ženy, děti, Pepové,

banjo hraje v country pojetí.

Devatenáctého třetí

starou průvodčí byli sjetí,

že randálem jí plašej vlak,

když viděla ty děti pak

neubránila se dojetí.