Ivan Mládek

Až půjdem z krčmy
do ucha vrč mi,
jak já jsem nejlepší, jak já jsem chlap,
a když ti v noci
nebudu moci
lásku ti dokázat, tak já jsem srab.

Ach, ty mý slunce,
v krčmě Dvě unce
já s tebou utratil, zas nmám nic,
cit ve mě zmrznul,
všechno jsem zvrznul,
však já ti ukážu až přijde hic.

Pevně drž jazyk za zuby,
nebo ti zas dám do huby.

Skočme si dupák,
já nejsem hlupák,
zlato mám, chajdu mám, stojím ti za to,
stalo se, stalo,
číšníku, haló,
zvu celou hospodu, chci celý plato.

Čerti s ní šijou,
oči jí žijou,
divoce tančí jak vyháněč duchů,
pot z ní jen stříká,
smutně mi říká:
"Musím to vytančit. Karambá, juchů!"

Hospoda do stolů buší,
rádi jsou, že nám to sluší.

Až půjdem z krčmy,
do ucha vrč mi,
nad náma hvězdičky, před náma smrky,
ty moje robě,
lehnu si k tobě,
budu ti vyprávět výborný frky.