Sainte Mére Église

Jako chmýří pampelišek, sypají se do tmy z výšek

Velký květy tichých padáků

Nikdo nemá ani zdání, co je čeká za svítání

Až se pustí dolů z oblaků

Čtyřicetdva paragánů, hledalo si cestu k ránu

Do plamenů a výbuchů děl

Nad vodami Merderetu, neřekli už ani větu

Aby je snad nikdo neslyšel

Do stromů a do zahrad, padali jak noční chlad

Jako hvězdy ztichlou oblohou

Kdo měl jenom trochu kliku, přistál rovnou ve skleníku

Tam už za ním kulky nemohou

Jeden z nich už ne tak bděle, zachytil se na kostele

Skoro se zdá jako by tam spal

Pro iluzi nepřítele, zachoval se přímo skvěle

Ani jedním svalem nehýbal

Těžký pásy ryjou zemi, vypadá to na Shermany

Na zvonici šestá odbíjí

Pěchota se taky blíží, město zvládli bez obtíží

Na zdraví se vínem připíjí

Na památku Johna Steela, visej šňůry, plachta bílá

Na kostele kousek pod věží

Taky jeho figurína, která dodnes připomíná

Jak foukalo tenkrát z pobřeží