Jak roků přibývá

Tenhle den nebyl dobrej,

smůlu mám,

z podrazů jsem znavenej,

a usínám.

Do snů se schovávám,

poznávám čím dál tím víc,

že nejde o pravdě,

nikomu na světě říct.

Marně sobě člověk sám nalává,

že slušnost v tomhle světě vyhrává.

R: Jak roků přibývá poznávám čím dál tím víc,

že nejde o pravdě nikomu na světě říct.

Ten kdo chce ve smečně jít,

s vlky výt,

ten soucit a svědomí,

nesmí mít.

R: Jak roků přibývá poznávám čím dál tím víc,

že nejde o pravdě nikomu na světě říct.

Ze snů mě ráno vzbouzí,

svítání,

déšť jako slzy padá,

do dlaní.

R: Jak roků přibývá poznávám čím dál tím víc,

že nejde o pravdě nikomu na světě říct.