Zašeptání

1. Zašeptání, že odcházíš, jak nůž v zádech zůstává,

usínání bez doteků bdění dlouho spoutává,

odcházíš, a já nevím, kam, a asi marně se teď ptám.

R: Proč jen vlny jdou už za lodí tvou,

když slané jako mé slzy jsou,

proč za oceán a proč pluješ sám,

vždyť prázdné dlaně bez tebe mám.

2. Zašeptání, že se navracíš, změní půlnoc v denní jas,

však tvoje touha, která zůstává, nikdy nepředhoní čas,

i já se ráda všeho vzdám, jak široký je oceán.

R:

*: Šeptals' mi krásně, bláznivě, že máš mě rád,

Ami

šeptals' mi něžně, mazlivě tisíckrát,

šeptej mi snadno, slova lžou, třeba mi odsud pomůžou.

R: + zašeptání ...