Lucie

Je těsně po svítání a všichni ptáci řvou,

dva malý mraky v dáli bez studu se obejmou

pod lustrem moucha černá,

do vzduchu kreslí hrad

čalouněný vesmír nechci pro kocoura zahřívat,

tak dál.

Zavolám, Lucie, leť se mnou vesmírem,

budeš měsíc a já Armstrong

budem na něco si hrát,

budem o něco se prát,

nic víc.

Jseš maják v oceánu,

jseš přístav nedějí

a já v loďce z celofánu

čekám kdy mě objevíš

jsem asi slaboch,

já vím,

nechat se dobývat

čalouněný vesmír nechci pro kocoura zahřívat,

tak dál.

Zavolám, Lucie, leť se mnou vesmírem,

budeš měsíc a já Armstrong

budem na něco si hrát,

budem o něco se prát,

nic víc.

Je těsně po svítání a všichni ptáci řvou,

novou píseň zahraju ti se svou starou kytarou,

i když hudební sluch nemám,

i když budeš se mi smát,

já se jen tak lehce nedám,

chci tě jenom rozehřát,

tak dál.

Zavolám, Lucie, leť se mnou vesmírem,

budeš měsíc a já Armstrong

budem na něco si hrát,

budem o něco se prát, nic víc